Vysoké Tatry červenec 2011
Využili jsme dva volné dny o červencových svátcich a zajeli se podívat na pár dnů k našim sousedům na Slovensko do Vysokých Tater. Bohužel, protože nám většinu pobytu pršelo (první den dokonce na vrcholech nasněžilo), tak jsme toho nenachodili tolik, jako obvykle, dost jsme se šetřili a dokonce jsme se zbaběle několikrát vyvezli lanovkou!
. Zato poslední den nám počasí asi chtělo vynahradit všechny ty nevydařené dny předchozí a nahradit si reputaci, takže poslední ráno nás překvapilo zalité sluncem, azurová obloha, velikáni se konečně odhalili z mlhy, krása. Nakonec jsme si tedy na horách opět krásně odpočinuli a načerpali novou energii.... Zvládli jsme sice pouze malou procházku po Tatranské Lomnici (i zotavovnu "Morava" z Anděla na Horách jsme zde viděli, je zrenovovaná a funguje, leč foto nemám, nějak mi to uniklo
), Kežmarok, dál pak celodenní výlet na vodopády Studeného potoka (voda zespodu, voda z vrchu, mokří jsme byli jak myši, kameny neskutečně klouzaly, Martin se natáhnul a natlouknul si koleno... ale trasa to jinak byla parádní)..... pak v onom krásném slunném dni výjezd na Skalnaté pleso a Lomnické sedlo a pak rychlý přejezd na cca 20 km vzdálené Štrbské pleso a Solisko. Tam jsem teda málem při odjezdu vyfasovala nehoráznou pokutu za špatné parkování - ale nakonec jsem naštěstí pána policajta, takového staršího dědu asi nějakým zázrakem ukecala. Hned jsem se naprášila, že jsem si toho vědoma a tak (no, přiznání je polehčující okolnost, že).... takže se nad námi nakonec slitoval, poučil mě pro příště a nechal nás za poplatek 5 EUR odjet, což je jinak standardní poplatek za parking. Tímto pánovi ještě jednou děkuju, že byl tak hodný a nezkazil nám zbytečnou pokutou poslední den dovolené.
Taky jsme na cestě omylem ( moje perfektní zkratka z Tatranské Lomnice do Kežmaroku) narazili na celkem velkou rómskou osadu, a to byl teda fakt mazec, prosvištěli jsme ji raději tak rychle, jak jen to šlo, protože tam zastavit, tak nevím nevím, byla jsem ráda, že jsem taky nepřejela žádné jejich dítě a že jich tam bezprizorně pobíhalo nepočítaně a semtam nějaké nečekaně vyskočilo přímo před autem..
Jinak vzhledem k tomu, že je toho ještě hodně moc, co jsme nestili, budeme se sem muset minimálně ještě jednou vrátit, ale pokud možno za lepšího počasí, tentokrát ta turistika byla fakt slabota
.
Fotogalerie:
Vysoké Tatry červenec 2011
Využili jsme dva volné dny o červencových svátcich a zajeli se podívat na pár dnů k našim sousedům na Slovensko do Vysokých Tater. Bohužel, protože nám většinu pobytu pršelo (první den dokonce na vrcholech nasněžilo), tak jsme toho nenachodili tolik, jako obvykle, dost jsme se šetřili a dokonce jsme se zbaběle několikrát vyvezli lanovkou!
. Zato poslední den nám počasí asi chtělo vynahradit všechny ty nevydařené dny předchozí a nahradit si reputaci, takže poslední ráno nás překvapilo zalité sluncem, azurová obloha, velikáni se konečně odhalili z mlhy, krása. Nakonec jsme si tedy na horách opět krásně odpočinuli a načerpali novou energii.... Zvládli jsme sice pouze malou procházku po Tatranské Lomnici (i zotavovnu "Morava" z Anděla na Horách jsme zde viděli, je zrenovovaná a funguje, leč foto nemám, nějak mi to uniklo
), Kežmarok, dál pak celodenní výlet na vodopády Studeného potoka (voda zespodu, voda z vrchu, mokří jsme byli jak myši, kameny neskutečně klouzaly, Martin se natáhnul a natlouknul si koleno... ale trasa to jinak byla parádní)..... pak v onom krásném slunném dni výjezd na Skalnaté pleso a Lomnické sedlo a pak rychlý přejezd na cca 20 km vzdálené Štrbské pleso a Solisko. Tam jsem teda málem při odjezdu vyfasovala nehoráznou pokutu za špatné parkování - ale nakonec jsem naštěstí pána policajta, takového staršího dědu asi nějakým zázrakem ukecala. Hned jsem se naprášila, že jsem si toho vědoma a tak (no, přiznání je polehčující okolnost, že).... takže se nad námi nakonec slitoval, poučil mě pro příště a nechal nás za poplatek 5 EUR odjet, což je jinak standardní poplatek za parking. Tímto pánovi ještě jednou děkuju, že byl tak hodný a nezkazil nám zbytečnou pokutou poslední den dovolené.
Taky jsme na cestě omylem ( moje perfektní zkratka z Tatranské Lomnice do Kežmaroku) narazili na celkem velkou rómskou osadu, a to byl teda fakt mazec, prosvištěli jsme ji raději tak rychle, jak jen to šlo, protože tam zastavit, tak nevím nevím, byla jsem ráda, že jsem taky nepřejela žádné jejich dítě a že jich tam bezprizorně pobíhalo nepočítaně a semtam nějaké nečekaně vyskočilo přímo před autem..
Jinak vzhledem k tomu, že je toho ještě hodně moc, co jsme nestili, budeme se sem muset minimálně ještě jednou vrátit, ale pokud možno za lepšího počasí, tentokrát ta turistika byla fakt slabota
.
Fotogalerie: